Každý výlet, který se blíží ke svému konci, tak utíká a utíká. I když už trochu přemýšlíme o návratu do reality, tak se tím zatím nenecháváme rozhodit. Jsme ale čím dál tím větší lenoši a tady na Langkawi tuplem. Jelikož máme v poledne checkout, chtěli jsme stihnout zarelaxovat u moře, zbalit se a v pohodě se z hotelu odhlásit. Z postele se hrabeme ale až v deset a tak přestože u moře snídáme a dvakrát se i vyčvachtáme, tak na relax čas nezbývá.

Po přebalení krosny se přesně v poledne odhlašujeme a necháváme jí na recepci, protože máme ještě čtyři hoďky času. Jak je asi strávíme? No přeci nakupováním a rozdělujeme si role, já budu platič a nosič a Ivča bude nakupovat. Jde jí to dneska dobře, je to tu ale levné, tak jí nijak nekrotím a užívám si to s ní. Nakoupila si pěkné věcičky a vypadá opravdu spokojeně.

Přemýšlíme, kam na oběd. Sakra, proč nám jen zrušili naše Tomato. Nacházíme malou rodinou restauračku a krom fresh džusů si dáváme nudle a polévku. Ivča pak ještě přikupuje dva hadříky a směrem k Duty Free objevujeme jídelnu ve stylu Tomata, ale spíše masovější. Je to tady hodně levné a já neodolávám a házím na talíř pár krevet. Ivča je už úplně plná a nic moc jí zde neláká.

V Duty Free kupujeme tři pivka, které si převezu do Kuala Lumpuru, kde je pivo tak pětkrát dražší. Ivča si ještě dává specialitu v podobě zmrzliny z čerstvě rozšlehaného manga. Do odletu máme víc jak dvě hodiny a na letišti jsme odsud za 15 minut, přesto raději už míříme na hotel pro krosnu.

V hotelu se loučíme, chytáme taxíka a cestou pozorujeme naše oblíbená místa. Řidič moc anglicky neumí, přesto jsme z něho dokázali dostat informaci o Tomatu. Jídelna je opravdu zrušená, majitel místo prodal, a protože bylo na atraktivní adrese, tak předpokládáme, že mu dobře zaplatili. Nyní koupil restauraci a hotel o kus dál.

Na letišti trochu odlehčujeme batoh a vytváříme si tak dvě příruční zavazadla. Ani to nestačí a váha ukazuje přes 21 kilo. Dobře, musíme ještě odlehčit, protože máme zaplaceno 20 kilo. Letadlo před námi mělo zpoždění. My máme zpoždění vždy, když potřebujeme chytit nějaký další spoj. Dneska žádný spoj nechytáme, tak odlétáme na čas.

Sedadla jsme si nepřipláceli a tak nám byly přiřazeny sedadla za sebou. Jsou však u okýnka a díky mezeře mezi sedadly nám nic nebrání se při vzletu a přistání držet za ruce, tak jak to vždy děláme. Ivča okénko nevyhledává, ale dnes je let opravdu vyhlídkový, vidíme promenádu a pláže na Langkawi. Pak vidíme pěkné souostroví a zbylou půl hodinku letu sledujeme mraky, které jsou dnes kreativní a tvoří pěknou podívanou. Přistání je okořeněno západem slunce.

Kupujeme lístky na bus a na KL Sentral jsme klasicky za hodinku. Hotýlek jsme dnes zvolili jiný, sice jsme se včera trošku vyvztekali s rezervací přes Agodu, ale vypadá to, že to stálo za to. Hotel je zcela nový, a jelikož nemá vybudovanou klientelu, tak pokoje nebyly pro dnešek plné a my získali čtvrtinovou cenu oproti normálu. Pokoj je pro nás luxusní a na recepci dostáváme pozvání na welcome drink na střešní terasu.

Na střeše si užíváme drinku a super výhledu do výšky. Hotel je totiž zasazený mezi velkými mrakodrapy a do dáli se zde opravdu koukat nedá. Barman je sympaťák a je tu příjemně. Další pití si nedáváme, tak alespoň dáváme barmanovi dýško za drink a mizíme na pokoj, kde mě čeká módní přehlídka Ivči nakoupených věcí a přestože je naše dovča téměř u konce, tak večer si krásně užíváme.

Ranní plážování

Ivča dnes nesedí vedlě mě, ale ráda by

Zatím nejkrásnější přistání

A DNES BONUS:

Ivča táááák ráda nakupuje

A Tom přece taky