Se vstáváním nechvátáme, dnes máme v plánu volnější den s tím, že přesný plán si promyslíme během dopoledne. Já se již nějakou chvíli převaluji, než Tomík otevře oči. Od včerejška máme půjčeného skútra, přemýšlíme, zda ho prodloužíme nebo ne.
Do dvanácti musíme vyklidit pokoj. Pomalu balíme, skútr vracíme s tím, že si ho vypůjčíme další den (mají rozumnou cenu). Do nové ubykace jdeme pěšmo, což je na Asii zvláštní úkaz (během kilometru nás osloví několik tricyklistů s nabídkou). Hotýlek je blíž k hlavní pláži u hlavní silnice.
V recepci nás vítá dívčina s milým úsměvem a domlouváme se na pokoji. Dnes bychom měli mít levnější a zítra se přesunout do většího. Ani jeden nemá koupelnu součástí. Do našeho pokojíku se jde přes kuchyň domácích. Máme malý pokojík hned vedle sedací soupravy. Postýlka je tak jednoapůl lůžka, ale celkově to tu působí moc útulně. Koupelnu sdílíme taky s domácíma a vypadá dobře. Lépe než ta, co sdílí zbytek pokojů.
V plánu je vyrazit na pláž, domluvit výlety a pak vzít jeepney a jet směrem na včelí farmu. Recepční nás upozorňuje, že jeepney tímto směrem vůbec nejede a je potřeba vzít tricykl. Přehodnocujeme náš plán, na farmu vyrazíme zítra se skútrem a dnes navštívíme pláže. Během tří minut jsme tam, a už si nás nachází náháněči výletů. Zjišťujeme ceny výletu za žraloky, ale zatím nic neobjednáváme. Pláž projdem zleva doprava zprava doleva. Moc nás nezaujmeme, hold Port Barton vítězí na celé čáře. Je tu mraky obchodů, lodí, turistů – pel mel všeho. Dáváme si tady obídek a vracíme se na pokoj.
Tady promýšlíme další plán, voláme do minulého ubytování a domlouváme motorku už na odpoledne. Zajedem na vzdálenější Dumaluan Beach. V guesthousu je k dispozici kuchyňka a od domácí víme, že nedaleko jsou trhy. Takže po cestě pro motorku mě Tomík zpracovává, abych mu zastávku odsouhlasila.
Dnes nám půjčili starší skútr, za to má lepší úložný prostor, takže vzhůru nakupovat. Projíždíme kolem našeho ubytování a pokračujeme po hlavní dál. Ptáme se místních kudy, říkáme si, že to nějak trvá. V dálce vidíme dav lidí, super, tady to musí být. Nebylo, za to jsme viděli taneční vystoupení (asi na počest nějakého křesťanského svátku) a bylo to moc fajn.
Opět se ptáme na cestu a tentokrát už rada byla přesná a my parkujeme. Tomovi svítí očka a vrhá se vstříc všem těm stánkům. Oblečení, domácí potřeby, maso, zelenina, ovoce – jako u nás až na to, že ananas nebo mango tady zabalí na požádání.
Zítra bychom si rádi uvařili rybku, zjišťujeme ceny. Na snídani kupujeme mandarinky, meloun, mango a banány. V benzínce naproti pivko a vodu, ceny tu nemají napálené jako ty plážové. Sedáme na skútr, v hotýlku vyndáváme nákup a pokračujem na pláž. Pár metrů za hotýlkem objevíme masážní salon a plán na večer už je jasný.
Damulan pláž má být kousek od nás. Než ji však objevíme, odbočíme párkrát špatně. Na pláži platíme poplatek za nás i motorku. Procházíme restauračkou a jdem obhlédnout okolí. Pláž je lemovaná resorty, takže není kam složit tělo do stínu. Pláž je oproti Aloně širší, delší s méně loďmi, přesto nás při odlivu ke koupání neláká.
Objevili jsme kousek pláže, kde rozkládáme sarong a odpočíváme při četbě časopisů a pohledem na zapadající slunce. Jak padne tma, nasedáme na skutr a míříme na masáž. Vyšlo to, že mají volno. Než ulehnem na lehátka, zaparkujeme motorku před hotýlkem, Tom si dá rychlou spršku a vracíme se zpět.
Já si dávám masáž hlavy, rukou a nohou, Tom není mekouš a jde rovnou na thajskou. Mě se ujímá milý klučina a Toma naopak mladá slečna. Každého z nás si odvádí jinam. Já relaxuji v příjemném křesle a nechávám se hýčkat. Tom dostává do těla. Po hodince se sejdem na recepci, oba s blaženým úsměvem.
Míříme rovnou na večeři, po obhlídce pár restauraček zakotvíme v naší snídaňový a dáváme si oliheň a zeleninu na špejli. Než nám přinesou jídlo, zaujme mne jedna z číšnic, která má prdelku jak lusk ale hlavu velkou jak fotbalový míč. Je vtipné ji pozorovat, vyloženě si užívá pohledy kolem, s tím, že asi všichni na druhý pohled musíme tušit, že dřív to byl roztomilý klučík.
Jídlo bylo výborné. Jdeme se projít na pláž a zkusit vyjednat výlet s pár drobnými v kapse. Večer má pláž úplně jinou atmosféru, lepší, zajímavější. Na výlet se nakonec domluvíme s mladíkem, který nám dává ještě lepší cenu než tu ráno a tak si plácnem. Dáváme čtvrtinovou zálohu a jako potvrzení dostáváme kus papíru, tak doufáme, že v úterý na výlet pojedem.
Z pláže jsme v hotelu do pěti minut. Bereme počítač a usazujeme se na terásku. Naproti je otevřený bar, ve kterém krásně zpívá Filipínka americké odrhovačky a my si užíváme večerní atmosféru Alony beach road.
Jedna plážová póza
