Na dnešní den nemáme plány žádné a my se tak přizpůsobíme pohodovému tempu, které je vlastní Port Bartonu. Už poněkolikáté za poslední týden si vychutnáváme okolo deseti hodin spánku. Ráno si ale vždy přijdeme úplně ochrápaní.

Ivča se chvilku potom, co vyskočila z postele, pustila do přepírání prádla. Já jsem opět vyrazil pro snídani a tentokrát i pro čerstvé plody moře na večeři. Jako první jdu do obchodu, kde víme, že ryby mají, ale vidím jen tři malé chudinky, které nekupuji. V druhém obchodě, který nám doporučila naše domácí, nacházím parádní čerstvé úlovky. Beru kilovou oliheň (tu nejmenší, byla tam i tak pětikilová!!!) a k tomu se s dalšími místňáky přehrabujeme v čerstvých rybách. Jedná se o lodníky, kteří kupují ryby na dnešní výlety. Je to trochu mela, ale všichni se usmívají, že o ryby s nimi bojuje běloch. Za chvíli držím to, co jsem chtěl a to korálovou rybu Lapu Lapu a hned tu největší. Na místní poměry je Lapu Lapu drahá, stojí asi 100 korun kilo (naše měla kilo a půl) a ostatní ryby a olihně jsou za polovic.

Ivča mě už očekává a olizuje se, že jí nesu čerstvé ovoce. K jejímu zklamání mě jen pozoruje, jak kuchám rybu, abychom jí dali k domácím do lednice. Situaci napravuji, kupuji ovoce a za chvíli servíruji stejné menu jako včera – ananas, mango a banány.

Po snídani začínáme trochu prozkoumávat ubytování na Boholu, kam se zítra přesunujeme. Zlobí nás internet a celkově se nám nic v poměru cena/výkon nezamlouvá. Po relaxu na terásce se vydáváme na oběd. Ivča si pochutnává na zeleninovém kari a já na rybí polévce a nudlích. Pro jistotu to pak vše jdeme zapít douškem slivovice.

Abychm dnes nebyli jen lenoši, tak se jdeme projít podél pobřeží. Jsou tu dvě možnosti, k vodopádům nebo na druhou stranu na White Beach. Volíme druhou variantu, protože je blíž a pro Ivču i představa, že prochází džunglí jen půl hodiny a ne o hodinu víc, je stravitelnější. I tak mi ale cestou trošku protestovala, protože při brodění říčky uklouzla a namočila si zadek, pak pozorně pozoruje, jaký had se na ní bude z mangroví usmívat. Je sucho, pijavice nehrozí a hadi spali, takže jsme jen viděli několik krásných motýlů, obzvlášť se nám líbí velcí černí motýli s barevným zbarvením, kteří jsou obrovští – odhadem tak 15 cm.

Po půl hoďce jsme na White Beach a Ivča se na mě zase usmívá a jako vždy má radost, že výlet absolvovala, i když byla maličko ustrašená. Pláž je moc pěkná, lemovaná palmovým hájem, ale písek není tak bílý, jak se pláž jmenuje. Na celé pláži je tak šest lidí a pár místňáků, kteří mají napilno. Od rána asi lezli na palmy podél pláže a shazovali kokosy. Válí se zde stovky čerstvých kokosů. Škoda, že nemáme nožík, hned bych nám dva otevřel. Nevadí, voláme na místňáka a rukama nohama mu vysvětlujeme, že máme chuť na kokos. Po pár přesných úderech mačetou nám kokos předává a ze symbolického penízu má velikou radost.

Po relaxu na pláži se vrací do Bartonu a přemýšlíme o masáži. Naše dvě masérky mají zákazníky a ostatní nám nechtějí slevit z plné ceny nebo se nám nelíbí. Říkáme si, že zajdeme později k našim masérkám. Cestou na pokoj kupujeme rýži a lilek a pak opět chvíli plánujeme.

Před šestou vidím domácího, jak se pere s vekou prázdnou plechovkou od oleje na vaření. Jdu se ho zeptat, zda nám pomůže rozpálit gril. On se na mě směje a říká, že nám právě vyrábí gril z plechovky. Původní se jim totiž rozpadnul a pán si poradil perfektně.

Za pár minut už gril rozpaluje a vlastně nám s pomocí manželky vše ugriluje. Kupujeme mu pivko a on spokojeně griluje a ucucává. Trvá nám to docela dlouho, protože nejprve grilujeme tak 20 minut oliheň a pak podobnou dobu rybu. Mezitím Ivča vaří rýži a připravuje výborný lilek. Když vidím, kolik toho je, tak je to tak pro šest.

Když je všechno hotové, tak s Ivčou oddělujeme kus ryby a olihně a dáváme domácím na ochutnání. Děkují nám, ale sami využili rozpáleného grilu a házejí na ně své ryby. My se do toho pouštíme. Lapu Lapu je opravdu skvělá a potvrzuje pověst místní delikatesy. Oliheň je také výborná, jen zbyla skoro celá na mě, protože Ivča je ryby přejedená. Za chvíli jsem přejedenej i já a vší silou do sebe cpu poslední chapadla. Lilky jsme zmákli taky, jen nám zbyla hromada rýže. Na kostech a zbytcích si pochutnává pejsek našich domácích. V Čechách jsme se několikrát setkali s tím, že zbytky ryb se psům nedávají. Tady jsme byli několikrát svědky, jak dokáže pes během pár vteřin sežrat páteř, ploutve, hlavu a veškeré zbylé kosti. Ani jeden nevypadal, že by mu zůstala kostička v krku J

Po večeři jsme tak strašně přejedení, že na masáž nemáme ani pomyšlení a trávíme jej na pokoji a terásce. Opět plánujeme náš zítřejší přesun a ubytování.

Čerstvá rybička

Grilovaná rybička a oliheň

Po vyprání je čas prádlo usušit