Budíček máme nastavený na půl osmou. Tom má v plánu před výletem dojít pro čerstvé ryby k večeři a mezitím to proložit snídaní. Budíme se však dřív, protože Tomík chytne křeč do třísla. Venku je ještě tma a tak se těším, že něco ještě naspím. To by však nesmělo po chvíli začít svítat. Snad si tu dnes všichni kohouti dávali soutěž o nejotravnější kokrhání. Já bych jednomyslně zvolila všechny, protože oka jsem kvůli nim nezamhouřila.
Budíček Tom ignoruje a úspěšně ho dvakrát zaklapává. Pak jako nic vyskočí z postele a rozběhne se nám pro snídani. Včera jsme měli v plánu vyrazit do nějaké místní „restauračky“ na americkou snídani. Ale jak se říká ráno moudřejší večera, a Tom má výborný nápad sehnat čerstvé ovoce.
Po osmé je zpět, ryby sice nesehnal, za to má dvě igelitky plné ovoce – ananas, banány, mango. V kuchyňce ho před servírováním omýváme, do toho vaříme čaj a balíme na výlet.
Snídáme v klidu, když nás začne trochu tlačit čas. Balíme věci a pádáme s menším zpožděním na pláž. Přicházíme na čas, v dáli vidíme jak Andy s Gabi v klidu míří k nám a našemu kapitánovi. Nasedáme na loď a jsme přichystáni vyrazit. Z jednoho konce pláže prejíždíme na druhý (krokem bychom tam byli za minutu), kde vysedáme a jdem ke stolečku zaplatit místní daň.
Pak už nic nebrání vyrazit. První zastávka je na Aquarium reef. Není to daleko od mestečka a přitom korály a fauna jsou tu rozmanité a krásně barevné. Z první zastávky jsme nadšeni. Jako další je Fantastic reef. Tady strávíme podle mého odhadu tak půl hodinky Místo je též zajímavé, ale první mě okouzlilo.
Jelikož máme pronajatou loď pro nás čtyři a Andy se zná s lodníkem a již s nim pár výletů po ostrovech podnikl, domlouvají se na další zastávce – tou je Exotic Island. Na ostrově (tedy dvou – spojuje je malá cestička v moři) strávíme dvě hodinky. Procházkou, šnorchlováním, to jsou činnosti, kterýma prokládáme čekání na oběd.
Kapitán byl ráno pro čerstvou rybu, kterou nám Andy objednal. Název nevíme, ale popsatelná je ryba dobře podle charakteristického bodáku na hlavě. K rybě máme jako vždy rýži s jejich sójovou zálivkou, zeleninový salát, grilovaný lilek a meloun. O kosti z ryby se podělíme s místními hafany.
Než kapitán s pomocníkem vydrhnou nádobí přírodním pískem, Tom šnorchluje a já se opaluji ve stínu stromu. Jsme jedna z posledních lodiček co opouští ostrov. A míříme rovnou na další, Paradise Island. Andy na něj pěje ódu, a to proto, že tu podávají chlazené pivo. Vidím, jak Tomíkovi svítí očka.
Na ostrově je s námi pár lodí, které se během našeho povídání vytrácejí. Plán bylo jedno pivo, šnorchlování a směr další zastávka. Ale z jednoho piva byly dvě. Potom jsme ochutnali místní likér a zapít se musel samozřejmě pivem. Naštěstí tu měli i colu a já tak nezůstala na suchu J Šnorchlování jsme ale také stihli.
Odpoledne bylo příjemné, i když jsme se na další zastávku nedostali, příjemně jsme pokecali se „starouškama“. Původně jsme si mysleli, že jsou manželé. Nakonec se z nich vyklubali dlouholetí známí, kteří spolu každý rok, teď asi osmým vyráží na dvouměsíční dovolenou. Ona z Německa, on ze Švýcar, ale přeci si rozumí J Oba valí dobře německy i anglicky.
Kolem půl páté vysedáme na pláži v Port Bartonu. Bohatší o zážitky i praktické informace se s nimi loučíme. Míříme na hotýlek (cca 4 min chůze). Osprchujem se, malinko zasufrujem a jelikož nám kručí v břiše, je nasnadě kam směřují naše další kroky.
Tom by rád okusil rybu jménem Lapu lapu. Tu by měli servírovat v jedné plážové restauraci. Přejdem mostík a jsme u ní. Tuhle rybu sice nemají, ale i tak se usazujeme, výhled na moře se zapadajícím sluncem má své kouzlo. Usazeni, čekáme asi dvacet minut na objednání. Nikdo si nás nevšímá, i když kolem nás párkrát projdou, tak jsme se rozhodli pozorovaně odejít.
Kousek od hotelu je místní malá restauračka s dobrýma cenama. Hosti jsme tu pouze my. Objednáno máme hned, na večeři čekáme snad půl hodiny. Výběr restauračky (rodinný podnik o dvou dámách) se vyplatil. Jídlo bylo moc dobré s dobrou cenou. Když odcházíme, všechny čtyři stoly jsou plné dalších hostů.
Cestou k hotýlku kupujeme pití a na terásce píšeme deníček.