Jak večer, tak ráno má se mnou Ivča problémy, protože dospávám to, co jsme v předchozích dnech nezvládli. Ivča je však pilná jako včelička a připravila nám vše, co je potřeba na výlet. K snídani byl velký výběr a já volím omeletu se zeleninou a Ivča lívance s javorovým sirupem.
V 8:30 už čekáme na odvoz. Ve 45 si říkáme „no stress“, jsme v Asii. Za minutku přijíždí tricykl a jeho řidič ukazuje na papírku jméno „Tomas“. Super, nasedámea skrz El Nido směřujeme k výletní kanceláři. Jaké to překvapení, když se nám v kanceláři omlouvají, že nabrali jiného Tomase. Jednáme rychle a voláme holce z obchodu, že nastal omyl a že nás už nenajdou v hotelu, ale v El Nidu v jiné kanceláři. Holčina pro nás posílá jednoho z průvodců, který nás dovede do správné kanceláře a kde se nám přímo omlouvají, že nás stejně zapomněli nabrat v hotelu. Ano, jsme v Asii, a přestože nám z takových zážitků občas naroste šedivý vlas, tak to tu prostě milujeme.
Byli jsme usazeni na pláži a čekáme na nalodění. Průvodce Elery srší vtipem a s celkem ještě s deseti lidmi šplháme na loď, která se zde nazývá bangka. Cestou ještě nabíráme dva sympatické Francouze na jedné soukromé pláži (Papaya Beach), kde přespávali. Dál plujeme na Secret Beach, u které asi po dvaceti minutách kotvíme s dalšími loděmi. Průvodce cestou hýří vtipem a my se navzájem poznáváme nejen s ním, ale i se skupinkou z Argentiny a Chile.
Na Secret Beach se proplouvá cca dvoumetrovým průlivem, kde se následně objevuje malá laguna s krásnou pláží. Kdyby tady nepřistálo najednou tolik lidí, tak je to dokonalé. Všímáme si, že náš průvodce pokukuje po jedné z našich pasažérek a vybral si tak holku z Chile. Holku však spíš zajímá Secret Beach, ale jeho společnost neodmítá. Lagunku jsme si užili, protože i když byla okolo nás spousta lidí, tak pohled na krasové skály kolem nás takový pocit vyvrací.
Pokračujeme na Star Beach, kde nám posádka začíná chystat jídlo. Předtím šnorchlujeme a víc a víc poznáváme, co znamená žahnutí od medúzy. Na pláži je však spousta lidí, tak zavrhujeme neutralizovat jed vlastní močí, jak si Ivča oblíbila. Proč už jsme si nekoupili ten citron a ocet? Medúzy se vyskytují lokálně, někde jsou a někde není po nich ani památka.
Oběd je dokonalý, kam se hrabou naše dřívější výlety v Asii, zde dostane každý talíř a na prostřeném stole nabírá, co mu hrdlo ráčí – grilované ryby, krabi, maso, zeleninu, ovoce a spoustu dalších lokálních dobrot. Po chvíli všichni vypadají tak přejedeně, že se do nesnědených krabů a dalších dobrot pouští naše posádka. Máme radost, že na ně zbylo, protože tak milá posádka si to zaslouží.
Pokračujeme na Matinloc Shrine, kde se necachtáme v moři, ale kromě krásných skalních vyhlídek procházíme křesťanskou svatyni z 19. století a novodobější ruinu Misijní stanice. Průvodce už po Chilance nepokukuje, ale už jí téměř nosí na rameni. Holce se to líbí, ale i tak mu dává najevo, že tady mu pšenka nekvete.
Další zastávka Hidden Beach je jako stvořená pro relax. Krom toho, že jsme zde našli Nema v sasance, tak zde ležíme v mělké laguně a pohledem na krasové skály relaxujeme. Lze sem dojet i na kajaku, ale bangky se sem nedostanou. Přestože nás obklopuje pár lidí, tak v nás hlodá myšlenka, mít to tady tak pro sebe…
Naší poslední zastávkou je Helicopter Island, který je na šnorchlování vcelku zajímavý, ale opět nám to zde komplikují medúzy. Nevadí, jdeme se vyvalit na pláž, kde je možné díky podnikavým Filipíncům na lodích koupit chlazené nápoje. Jdu na loď a beru sto pesos. Za 70 kupuji pivo (ostrovní přirážka) a zjišťuji, co si dá Ivča. Prý nic nechce, ale kousek vidím kluky prodávat kokosy. Neměl jsem v plánu mojí drahou polovičku ošidit, ale ptám se kluků, kolik stojí kokos. Prý 50, ale já mám jen 30. Než doběhnu na loď pro další peníze, tak to zkusím. Máte i nějakej kokos za 30? Byli to fajn kluci a tohle je pobavilo. Kokos za 30 našli a Ivče ho krásně připravili, i když mě nejdřív dávali mačetu, ať si ho za tu cenu nasekám sám J
Do El Nida dorážíme před pátou. Cestou na hotýlek, chceme koupit další výlet „tour A“. Holčina však má obchod zavřený, tak pokračujeme na pokoj, kde po sprše střádáme naše další plány.
V sedm vyrážíme zpět do El Nida, ve kterém už nejsme tak vyjukaní z rušné atmosféry, kde jezdí spousta tricyklů, kde se každý místní Filipínec snaží obchodovat a křičí na nás „Hello sir and mom“ (ano, Ivče tady neříkají madam jako v jiných Asijských státech, ale oslovují jí „mámo“). Po nějaké době zjišťujeme, že holčina má obchod stále zavřený a tak se jí rozhodneme zavolat. Telefon vezme její manžel, ale moc se neslyšíme, protože jsou na cestě do Puerta. My však potřebujeme zařídit výlet a jízdenky do Port Barton, kam míříme pozítří. Jdeme si odskočit do hotelu, kde se vcelku náhodně dostáváme od konverzace ohledně výletu a přesunu do Port Barton s recepčním. Chlapík ví, že děláme kšefty s holčinou a nabízí nám výraznou slevu. Konkurenční boj vygradoval v to, že jsme poslali SMS holčině, že recepční nám nabízí fajn ceny, ale my stále počítáme s obchodem s ní, ovšem pokud sleví. Dostáváme se na skvělé slevy, se kterými jsme nepočítali a které nám zajišťují minimálně večeři grátis. Jdeme se nadlábnout.
Stejná restaurace jako včera nám servíruje jako předkrm olihně, Ivče tuňáka a mě seafood v kokosovém mléce. V restauraci nám dělá společnost náš průvodce z lodi. Fajn se s nim povídá, ale po chvíli zjišťujeme, že zde už přes hodinu čeká na svou Chilanku, která mu nejspíš naznačila, že sem možná večer přijde. Průvodce je zamilovanej až po uši a div nám nepláče do klína, že mu jeho vyvolená nedorazila. Náturu západních turistů však vnímáme jinak než on a víme, že Chilanka někde vesele popíjí, zatímco on je úplně zhrzenej.
Po večeři relaxujeme na terásce, kde nás občas štípne komár. Uvědomujeme si, že se zde máme krásně a nic moc nám nechybí. Pereme se však s deníčkem, se kterým máme skluz a snažíme se ho následně vyvěsit na net, aby pár našich nejbližších ze zmrzlého Česka vědělo, že jsme nejen živí a zdraví a že si zde krásně užíváme, ale i že ta Asie vlastně není vůbec taková divočina, jak se na první pohled může zdát.
Ivča na přeplněné Secret Beach
Není to tu vůbec špatné
Konečně sami 